V
posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v udržitelnosti a
vysledovatelnosti původu palmového oleje. Technický pokrok nabízí
nová, další řešení v rámci prevence odlesňování a ochrany
divoké zvěře. Patří mezi ně satelitní sledování rozsáhlých
území v kritických oblastech.
Společnost
Satelligence získává a vyhodnocuje optické a radarové satelitní
snímky. Díky radarům je vidět i skrz mraky. Satelity pracují s
vysokým rozlišením 5 m. Snímky jsou porovnávány v časové ose
s územními plány, což umožňuje zaznamenat i relativně malé
změny, které by se mohly týkat případného odlesňování.
Obchodníci s palmovým olejem a firmy, které od nich olej nakupují
a následně používají ve svých výrobcích, mají díky
vysledovatelnosti přehled, odkud konkrétní olej pochází. Pokud
by v této oblasti došlo k nějakým změnám původní vegetace,
dostávají o této skutečnosti varovnou informaci, kterou si mohou
na místě ověřit. Satelitní monitoring je verifikací
certifikátů, že palmový olej je skutečně získáván
udržitelným způsobem.
Satelitnímu
monitoringu se věnoval webinář
organizovaný sdružením SPOC,
kde je možno získat více informací z této oblasti.
V
roce 2019 se celosvětově vyprodukovalo 76,1 a spotřebovalo 78,6
milionů tun palmového oleje. Evropská unie se na spotřebě
podílela 10,8 % (cca 8,5 milionů tun). Uvádí to zpráva
zveřejněná v rámcikonference
Dialog k udržitelnému palmovému oleji 2020
(viz
obr.). Podíl certifikovaného oleje použitého ve výrobcích z
kategorie potravin, krmiv a oleochemikálií v 28 státech Evropské
unie a Švýcarska činil 86 %. To je velmi dobrý výsledek.
Udržitelný palmový olej v Evropě výrazně převažuje, i když
oproti roku 2018 jeho podíl stagnuje. Evropská unie je 3. největším
odběratelem palmového oleje po Indonésii (18,6 %) a Indii (12,7
%), čtvrtá je Čína (9,0 %).
Zajímavé
je srovnání se sójou, která je hlavní příčinou celosvětového
odlesňování. O
tom se příliš nemluví. Do
28 států Evropské unie, Norska a Švýcarska se v roce 2017
dovezlo 34,5 milionů tun sojových bobů, šrotů a oleje, což
odpovídá 12 % světové produkce sóji. Z toho pouze 4,5 milionů
tun (13 %) nepocházelo z odlesněných oblastí. Vyplývá to z
monitorovací
zprávy
publikované v roce 2019. Převážná většina importované sóji
jsou šroty (30,9 milionů tun) používané v krmivech pro
hospodářská zvířata. Konzumací masa, mléčných výrobků a
vajec je tímto běžný spotřebitel v Evropské unii, i když
nevědomky, napojen na dodavatelský řetězec, který má počátek
v odlesněných oblastech. Sója takto vypěstovaná vyžadovala
navíc mnohem větší plochu než veškerý palmový olej
spotřebovaný v Evropě, nemluvě o tom, že poměr certifikovaného
a necertifikovaného palmového oleje (86:14) je zcela opačný než
v případě sóji nepocházející z odlesněných oblastí (13:87).
Toto
srovnání poukazuje na nesmysl bojkotů zaměřených proti
palmovému oleji. Důležité je věnovat náležitou pozornost všem
plodinám, které pocházejí z kritických oblastí, aby se
zabránilo dalšímu odlesňování.
Media často přitahují negativní zprávy jako občasné sociální konflikty spojené s pěstováním palmy olejné, laciná pracovní síla apod. Nicméně existují i pozitivní ukazatele, které pozornosti unikají, i když mají mnohem větší plošný význam. O některých souvislostech v tomto směru informoval prof. Qaim z Univerzity v Göttingenu v rámci webináře organizovaném sdružením SPOC s odvoláním na vlastní, nedávno publikovanou studii.
Produkce palmového oleje snižuje procento populace pod hranicí chudoby. Ve venkovských oblastech na Sumatře, kde se pěstuje palma olejná, žije jen 8 % populace pod hranicí chudoby, v oblastech s převažující produkcí kaučuku je to 14 % (viz obr.). Ve vesnicích, kde je hlavní obživou pěstování méně výkonných plodin, je míra chudoby stále vysoká, okolo 20 %. Z produkce palmového oleje neprofitují jen farmáři, lepší životní podmínky mají i domácnosti, které se farmařením nezabývají, a to v důsledku lepších pracovních příležitostí navázaných na produkci palmového oleje, vyšších platů v dané oblasti a budování místní infrastruktury.
Světový fond na ochranu přírody WWF zveřejnil na svých webových stránkách článek zabývající se mýty spojenými s odlesňováním. O odlesňování se v mediích píše hlavně v souvislosti s palmovým olejem. Nicméně k odlesňování dochází i v důsledku jiných komodit např. kvůli produkci masa a sóji. Sója je na řebříčku odlesňování na prvním místě. 80 % celosvětové produkce sóji se používá ke krmení hospodářských zvířat.
Zmíněn
je i mýtus, podle kterého bojkot
výrobků obsahujících palmový olej pomůže zastavit odlesňování.
Problém nespočívá
v palmovém oleji, ale v tom, jak a kde se palma
olejná pěstuje
a
olej získává. To
je třeba změnit. Palma olejná je neuvěřitelně
efektivní a produktivní plodina, produkující více oleje na půdu
plochy, než jakýkoliv
jiná
olejnina.
Celosvětově pokrývá
35
% světové poptávky po rostlinných
olejích
za využití pouhých
10 % půdy
připadající na pěstování
olejnin. Přesun
poptávky na jiné druhy oleje byl vyžadovalo
4
až
10 krát více půdy, což by
ohrozilo jiné lokality a druhy v nich žijící. Bojkot
palmového oleje ve
výrobcích by
proto mohl vyvolat
větší
odlesňování než
v současnosti. Je třeba zvýšit
úsilí,
aby společnosti používaly pouze udržitelný palmový olej, který
respektuje a chrání lidi a přírodu a bojkot by
měl být cíleně zaměřen na ty
společnosti, které tak
nečiní.
Zeptali jste se, kde je možno se dozvědět další informace o palmovém oleji. Časopis Výživa a potraviny uveřejnil před časem článek věnovaný problematice palmového oleje. Vybrané články tohoto časopisu jsou dostupné i na internetu. Přehledová práce reagovala na některé zprávy o zdravotních rizicích konzumace palmového oleje, které se v dané době začaly objevovat v tisku a na internetu a i dnes na ně můžeme občas narazit. Konzumace palmového oleje má obdobný vliv na zdraví jako příjem živočišných nebo jiných tropických tuků. V závislosti na úhlu pohledu, podle jakých kritérií vliv konzumace tuků hodnotíme, může palmový olej vycházet v tomto srovnání i lépe. Na webu Společnosti pro výživu je sekce věnovaná mýtům o palmovém oleji.
Nejnovější komentáře