Sdružení českých spotřebitelů, z.ú. uspořádalo 1.9.2020 tiskovou konferenci věnovanou problematice palmového oleje. Novinářům byla představena brožura „Je palmový olej hrozbou?“ vydaná v edici „Jak poznáme kvalitu?“.
Palmový olej bývá
v mediích často představován ve velmi negativním světle.
Objevují se názory, že:
– konzumace
palmového oleje má negativní dopady na zdraví,
– palmový olej bývá
velmi často spojován s odlesňováním původní vegetace,
– pěstování palmy
olejné vyvolává sociální konflikty.
Přitom:
– vliv konzumace
palmového oleje na zdraví je srovnatelná s jinými tropickými
oleji nebo živočišnými tuky,
– odlesňování probíhá i u jiných komodit či zemědělských aktivit např. sóji, kakaa, pastviny pro dobytek, o čemž se nemluví. Sója se například používá ke krmení hospodářských zvířat. Většina sóji spotřebovávaná v Evropě pochází z odlesněných oblastí. Málokdo si uvědomuje, že živočišné tuky lokálně produkované ze zvířat krmených sójou jsou rovněž spojeny s odlesňováním. Podobné platí v případně kakaového másla. Pokud nějaký výrobce nahradí palmový olej ve výrobku kakaovým máslem, nikdo už neřeší, zda kakaové máslo náhodou nepochází z odlesněných oblastí. V roce 2019 dosáhl podíl palmového oleje používaného v Evropě na výrobu potravin, krmiv a oleochemikálií z udržitelných zdrojů 86 %. To je informace, která je běžnému spotřebitele skryta. Udržitelný palmový olej odlesňování zapovídá.
– produkce palmového
oleje je významným zdrojem příjmu pro miliony obyvatel v zemích
původu jako Indonésie nebo Malajsie.
V
posledních letech se stále více sleduje vztah člověka v různých
oblastech činnosti k životnímu prostředí. Nejinak tomu je i v
případně olejnin a jejich zpracování. Nejvíce kritizovanou
komoditou bývá palmový olej, který má na druhou stranu asi
nejvíce propracované standardy udržitelného rozvoje včetně
uplatňování politiky nulového odlesňování, u jiných olejnin
se toto téma příliš neřeší. Někoho možná překvapí
výsledky studie publikované v časopise Current Biology v červenci
2020. Produkce olivového oleje vyjádřená v milionech tun je
spojena s vyšším počtem ohrožených druhů, než je tomu u
palmového oleje. Např. jen ve španělské Andaluzii při sklizni
oliv pomocí obřích vysavačů zahyne ročně 2,6 milionů ptáků.
Vůbec nejhůře je na tom kokosový tuk, který je často, avšak
neoprávněně, propagován některými výživovými poradci k
častější konzumaci. Studie rozpoutala řadu diskusí. Asi není
cílem se dohadovat, zda je palmový olej nebo kokosový tuk v tomto
směru lepší nebo horší. Důležitější je uplatňovat principy
udržitelného rozvoje při pěstování olejnin a zpracování
olejů. U palmového oleje se tak již ve velké míře děje, u
jiných olejů by stálo za to se touto problematikou více zabývat.
Nešvarem dnešní doby je vzrůstající počet potravinářských výrobků s tzv. negativními tvrzeními. Marketinkové aktivity některých výrobců se snaží upozornit často podbízivým způsobem, co všechno jejich výrobek neobsahuje místo, aby si spotřebitele získávali tím, co naopak jejich výrobek obsahuje. Na obalech tvrzení se objevují i tvrzení „bez palmového oleje“ nebo „neobsahuje palmový olej“.
Podle
Nařízení EU č. 1169/2011 nesmějí být informace o potravinách
poskytované dobrovolně matoucí pro spotřebitele (článek 36,
paragraf 2, písmeno b). Pokud někdo použije tvrzení, že určitý
výrobek neobsahuje palmový olej, musí pro to být i jasné
odůvodnění. Zdůvodnění může se může pohybovat ve dvou
rovinách po výživové stránce, případně po stránce
ekologické. Palmový olej má na rozdíl od přídatných látek
(barviva, konzervanty, zvýrazňovače chuti apod.), které bývají
často předmětem negativních tvrzení, vlastní výživovou
hodnotu. Proto se na tvrzení „bez palmového oleje“ vztahují
požadavky Nařízení ES č. 1924/2006. Výživové tvrzení lze
použít, pokud má potravina
určité prospěšné výživové vlastnosti
(článek 2, paragraf 2, odstavec 4). To bývá splněno jen u
některých výrobků (např. u výrobků se sníženým obsahem
nasycených tuků). Pokud je míněno tvrzení „bez palmového
oleje“ z pohledu enviromentálního a pokud srovnatelné výrobky
obsahují palmový olej získávaný z udržitelných zdrojů, nelze
použití tohoto tvrzení řádně odůvodnit. Tvrzení diskriminuje
výrobky s palmovým olejem, aniž
by proto byl důvod, proto
je matoucí pro spotřebitele. Srovnatelné
výrobky bez palmového oleje představují často větší
ekologickou zátěž než výrobky s palmovým olejem z udržitelných
zdrojů.
Velmi
pěknou analýzu používání negativních tvrzení přinesl
například článek:
Zdá se vám to podivné, když se v dnešní době kdekdo proti palmovému oleji často vymezuje? Má to však jeden háček. Podporován není ledajaký palmový olej, ale jen ten certifikovaný, získávaný udržitelným způsobem, u ostatního platí výzvy k bojkotu. Vyplývá to z pozičního dokumentu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Kdo se problematikou palmového oleje zabývá, zjistí, že by jeho úplný bojkot přinesl více problémů pro budoucnost jak celosvětově, tak i z pohledu lokálních komunit a životního prostředí. Podobné stanovisko zastává i Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Generální ředitel WAZA Doug Cress na webových stránkách asociace uvádí: „WAZA a její členové rozumí tomu, co se stalo klíčovým tématem palmového oleje, a jsme odhodláni využívat ekonomickou a politickou moc, kterou máme, k podpoře certifikovaného udržitelného procesu,“ a dodává: „Bojkoty palmového oleje vytvářejí atraktivní titulky, ale nakonec podporují alternativy, které jsou často méně regulované a škodlivější pro životní prostředí. WAZA uznává, že udržitelný palmový olej je praktickým řešením.“
V
tomto duchu informují na svých webových stránkách i jednotlivé
zoologické zahrady (Londýn&Whipsnade,
Chester,
Twycross,
Colchester,
Newquay,
další)
a
vytvářejí edukační programy vysvětlující
návštěvníkům zoologických zahrad rozdíly mezi certifikovaným
a necertifikovaným palmovým olejem.
Články obsahují spoustu informací vytržených
z kontextu a jiné související neuvádí. Palmový olej získávaný
z udržitelných zdrojů není zdrojem emisí CO2. Ty vznikají při
vypalování pralesů a vysoušení rašelinišť, což není případ udržitelného
palmového oleje, který se většinově dováží do Evropy. Kdo z výrobců
používá udržitelný palmový olej, se lze většinou dočíst na webových stránkách. Palma olejná je
ideální rostlina na přeměnu energie v biomasu, absorbuje oxid uhličitý
z atmosféry a uvolňuje kyslík zpět do atmosféry. Nikdo už většinou
neřeší, jak souvisejí s kácením pralesů jiné tuky, které někdo
v dobré víře používá místo palmového oleje. Netýká se to jen rostlinných
tuků z oblastí tropů. Běžnou současnou praxí je krmení hospodářských
zvířat sójovými šroty, které pocházejí z vypálených pralesů Amazonie, a
tak i živočišné produkty včetně tuků (másla i sádla) jsou zatíženy negativním
dopadem na životní prostředí. Zátěž může být i vyšší než u palem pěstovaných na
územích vykáceného pralesa po přepočtu na jednotkové množství tuku.
Kokosový tuk se nepřeměňuje výhradně na energii
v játrech. Sádlo je z výživového hlediska srovnatelné s palmovým
olejem. K interesterifikace se dnes převážně používají enzymové procesy, které
jsou obdobou toho, jak trávíme tuky v našem organismu. Palmový olej není
jen jeden, představuje široké spektrum surovin rozdílných vlastností. Díky tomu
si výrobci mohou vybrat právě tu surovinu, která jim nejvíce vyhovuje
z technologického hlediska. Palmový olej nahradil v potravinách
částečně ztužené tuky s vysokým podílem transmastných kyselin, což je jeho
největší přínos z pohledu výživy. Průmyslové a přírodní transmastné
kyseliny mají obdobný dopad na lidské zdraví, rozdíl je jen v tom, že těch
přírodních jsme v minulosti konzumovali méně, dnes naopak ty přírodní
začínají převládat. Palmový olej je sice přítomen v řadě výrobků, ale jeho
celková konzumace není vysoká, je mnohem nižší než např. živočišných tuků. Jeho
konzumace tudíž většinově nepřispívá k nadměrnému příjmu nasycených
mastných kyselin. Nadměrný příjem nasycených mastných kyselin je stále problém,
i když se nám některé články snaží namluvit opak.
Nejnovější komentáře