Dne 2.9.2020 se konala tradiční konference Dialog k udržitelnému palmovému oleji 2020 tentokráte netradiční formou prostřednictvím webu. Ke konferenci se připojilo přes 500 účastníků z celého světa. Virtuální uspořádání konference umožnilo oslovit široké a rozmanité publikum z různých částí dodavatelského řetězce palmového oleje od zpracovatelů, přes prodejce po uživatele, nevládní organizace, výzkumnou sféru a další subjekty za současné redukce nákladů na cestování. Veškeré videozáznamy, přednášky a podpůrné materiály jsou k dispozici zde. Některým materiálům se budeme více věnovat v následných zprávách.
Zajímá Vás problematika palmového oleje? Jak se liší přístup západní Evropy k palmovému oleji od toho, co se komunikuje u nás? Palmový olej není jediný produkt, kvůli kterému mizí původní vegetace, i když to tak často z pohledu medií vypadá. Jaký je vliv palmového oleje na zdraví v porovnání s jinými tuky? Podle čeho lze hodnotit kvalitu tuků? Je nízká cena hlavním důvodem používání palmového oleje v potravinách? Jaká je spotřeba palmového oleje? Jak jsou na tom jiné oleje (řepkový, slunečnicový a olivový)? Poslechněte si rozhovor doc. Jiřího Bráta, odborníka na tuky pro TV Blesk.
Deník iDNES uveřejnil zprávu, že výzkumníci z Technické univerzity v Mnichově Thomas Brück a Mahmoud Masri nalezli náhradu za palmový olej. Kvasinky v bioreaktorech jsou schopny přeměňovat organický odpad na tuky. Nabízí se však otázka, k čemu lze takové tuky použít. Vysoká škola chemicko-technologická měla k dispozici vzorek získaný touto technologií. „Vzorek nevyhovoval po senzorické stránce ani po rafinaci“, okomentoval kvalitu tuku prof. Vladimír Filip, vedoucí Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT. Tuky získané z biotechnologií bude možné spíše používat k technickým účelům. Pro potraviny, kde jsou vyžadovány specifické funkční a senzorické vlastnosti, bude použití obtížnější. Navíc tuk z biochemických reaktorů pro použití v potravinářském průmyslu bude muset být schválen jako nová potravina. To je bezpodmínečně nutný legislativní proces, který je vyžadován u všech produktů, u nichž neexistují historické zkušenosti s konzumací na území Evropské unie.
Podle
Mariana Urbana, ředitele Výzkumného ústavu potravinářského
v Praze je veřejný odpor k palmovému
oleji přehnaný a jeho úplné nahrazení zbytečné. „V
dohledné době se nepodaří nahradit palmový olej. Navíc ani
nevidím důvod, proč by se tak mělo stát. Palmový olej nemá
zase tak špatný dopad na životní prostředí, jak často zaznívá.
Palmy produkující olej jsou ideální rostliny pro konverzi energie
v biomasu, pohlcují oxid uhličitý z atmosféry a uvolňují
kyslík. V této souvislosti je třeba brát v potaz udržitelnou
produkci, bez zabírání nových ploch k hospodaření.“
uvádí M. Urban.
Sdružení českých spotřebitelů, z.ú. uspořádalo 1.9.2020 tiskovou konferenci věnovanou problematice palmového oleje. Novinářům byla představena brožura „Je palmový olej hrozbou?“ vydaná v edici „Jak poznáme kvalitu?“.
Palmový olej bývá
v mediích často představován ve velmi negativním světle.
Objevují se názory, že:
– konzumace
palmového oleje má negativní dopady na zdraví,
– palmový olej bývá
velmi často spojován s odlesňováním původní vegetace,
– pěstování palmy
olejné vyvolává sociální konflikty.
Přitom:
– vliv konzumace
palmového oleje na zdraví je srovnatelná s jinými tropickými
oleji nebo živočišnými tuky,
– odlesňování probíhá i u jiných komodit či zemědělských aktivit např. sóji, kakaa, pastviny pro dobytek, o čemž se nemluví. Sója se například používá ke krmení hospodářských zvířat. Většina sóji spotřebovávaná v Evropě pochází z odlesněných oblastí. Málokdo si uvědomuje, že živočišné tuky lokálně produkované ze zvířat krmených sójou jsou rovněž spojeny s odlesňováním. Podobné platí v případně kakaového másla. Pokud nějaký výrobce nahradí palmový olej ve výrobku kakaovým máslem, nikdo už neřeší, zda kakaové máslo náhodou nepochází z odlesněných oblastí. V roce 2019 dosáhl podíl palmového oleje používaného v Evropě na výrobu potravin, krmiv a oleochemikálií z udržitelných zdrojů 86 %. To je informace, která je běžnému spotřebitele skryta. Udržitelný palmový olej odlesňování zapovídá.
– produkce palmového
oleje je významným zdrojem příjmu pro miliony obyvatel v zemích
původu jako Indonésie nebo Malajsie.
V
posledních letech se stále více sleduje vztah člověka v různých
oblastech činnosti k životnímu prostředí. Nejinak tomu je i v
případně olejnin a jejich zpracování. Nejvíce kritizovanou
komoditou bývá palmový olej, který má na druhou stranu asi
nejvíce propracované standardy udržitelného rozvoje včetně
uplatňování politiky nulového odlesňování, u jiných olejnin
se toto téma příliš neřeší. Někoho možná překvapí
výsledky studie publikované v časopise Current Biology v červenci
2020. Produkce olivového oleje vyjádřená v milionech tun je
spojena s vyšším počtem ohrožených druhů, než je tomu u
palmového oleje. Např. jen ve španělské Andaluzii při sklizni
oliv pomocí obřích vysavačů zahyne ročně 2,6 milionů ptáků.
Vůbec nejhůře je na tom kokosový tuk, který je často, avšak
neoprávněně, propagován některými výživovými poradci k
častější konzumaci. Studie rozpoutala řadu diskusí. Asi není
cílem se dohadovat, zda je palmový olej nebo kokosový tuk v tomto
směru lepší nebo horší. Důležitější je uplatňovat principy
udržitelného rozvoje při pěstování olejnin a zpracování
olejů. U palmového oleje se tak již ve velké míře děje, u
jiných olejů by stálo za to se touto problematikou více zabývat.
Nešvarem dnešní doby je vzrůstající počet potravinářských výrobků s tzv. negativními tvrzeními. Marketinkové aktivity některých výrobců se snaží upozornit často podbízivým způsobem, co všechno jejich výrobek neobsahuje místo, aby si spotřebitele získávali tím, co naopak jejich výrobek obsahuje. Na obalech tvrzení se objevují i tvrzení „bez palmového oleje“ nebo „neobsahuje palmový olej“.
Podle
Nařízení EU č. 1169/2011 nesmějí být informace o potravinách
poskytované dobrovolně matoucí pro spotřebitele (článek 36,
paragraf 2, písmeno b). Pokud někdo použije tvrzení, že určitý
výrobek neobsahuje palmový olej, musí pro to být i jasné
odůvodnění. Zdůvodnění může se může pohybovat ve dvou
rovinách po výživové stránce, případně po stránce
ekologické. Palmový olej má na rozdíl od přídatných látek
(barviva, konzervanty, zvýrazňovače chuti apod.), které bývají
často předmětem negativních tvrzení, vlastní výživovou
hodnotu. Proto se na tvrzení „bez palmového oleje“ vztahují
požadavky Nařízení ES č. 1924/2006. Výživové tvrzení lze
použít, pokud má potravina
určité prospěšné výživové vlastnosti
(článek 2, paragraf 2, odstavec 4). To bývá splněno jen u
některých výrobků (např. u výrobků se sníženým obsahem
nasycených tuků). Pokud je míněno tvrzení „bez palmového
oleje“ z pohledu enviromentálního a pokud srovnatelné výrobky
obsahují palmový olej získávaný z udržitelných zdrojů, nelze
použití tohoto tvrzení řádně odůvodnit. Tvrzení diskriminuje
výrobky s palmovým olejem, aniž
by proto byl důvod, proto
je matoucí pro spotřebitele. Srovnatelné
výrobky bez palmového oleje představují často větší
ekologickou zátěž než výrobky s palmovým olejem z udržitelných
zdrojů.
Velmi
pěknou analýzu používání negativních tvrzení přinesl
například článek:
Nejnovější komentáře