O palmovém tuku se v posledních letech vedou dlouhé diskuze – mezi odborníky i laickou veřejností. Proč budí takové emoce? Co je palmový olej zač? Proč má v potravinářství důležité místo? Jaké má vlastnosti? Proč se využívá spíše pro výrobu potravin? Jak se palmový olej zpracovává? Jaké oleje se hodí na smažení? Jaké jsou rozdíly mezi surovým a rafinovaným palmovým olejem? Jaká je vize spotřeby palmového olej do budoucnosti? Lze používat lokálně vypěstované oleje místo palmového? Jak číst etikety potravin?
To jsou otázky, které kladla moderátorka oblíbeného pořadu Českého rozhlasu Káva o čtvrté Tereza Stýblová a posluchači volající do studia doc. Brátovi, který se dlouhodobě věnuje problematice tuků. Celou diskuzi je možno si poslechnout zde. Brožura „Je palmový olej hrozbou?“, která sloužila jako inspirace pro tento rozhovor, je k dispozici ke stažení zde.
Na mailové adrese info@udrzitelnypalmovyolej.cz je možno klást dotazy, na které se ve vysílání už nedostalo. Na této adrese je rovněž možno se přihlásit k odběru různých zajímavostí týkajících se problematiky palmového oleje.
V
posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v udržitelnosti a
vysledovatelnosti původu palmového oleje. Technický pokrok nabízí
nová, další řešení v rámci prevence odlesňování a ochrany
divoké zvěře. Patří mezi ně satelitní sledování rozsáhlých
území v kritických oblastech.
Společnost
Satelligence získává a vyhodnocuje optické a radarové satelitní
snímky. Díky radarům je vidět i skrz mraky. Satelity pracují s
vysokým rozlišením 5 m. Snímky jsou porovnávány v časové ose
s územními plány, což umožňuje zaznamenat i relativně malé
změny, které by se mohly týkat případného odlesňování.
Obchodníci s palmovým olejem a firmy, které od nich olej nakupují
a následně používají ve svých výrobcích, mají díky
vysledovatelnosti přehled, odkud konkrétní olej pochází. Pokud
by v této oblasti došlo k nějakým změnám původní vegetace,
dostávají o této skutečnosti varovnou informaci, kterou si mohou
na místě ověřit. Satelitní monitoring je verifikací
certifikátů, že palmový olej je skutečně získáván
udržitelným způsobem.
Satelitnímu
monitoringu se věnoval webinář
organizovaný sdružením SPOC,
kde je možno získat více informací z této oblasti.
V
roce 2019 se celosvětově vyprodukovalo 76,1 a spotřebovalo 78,6
milionů tun palmového oleje. Evropská unie se na spotřebě
podílela 10,8 % (cca 8,5 milionů tun). Uvádí to zpráva
zveřejněná v rámcikonference
Dialog k udržitelnému palmovému oleji 2020
(viz
obr.). Podíl certifikovaného oleje použitého ve výrobcích z
kategorie potravin, krmiv a oleochemikálií v 28 státech Evropské
unie a Švýcarska činil 86 %. To je velmi dobrý výsledek.
Udržitelný palmový olej v Evropě výrazně převažuje, i když
oproti roku 2018 jeho podíl stagnuje. Evropská unie je 3. největším
odběratelem palmového oleje po Indonésii (18,6 %) a Indii (12,7
%), čtvrtá je Čína (9,0 %).
Zajímavé
je srovnání se sójou, která je hlavní příčinou celosvětového
odlesňování. O
tom se příliš nemluví. Do
28 států Evropské unie, Norska a Švýcarska se v roce 2017
dovezlo 34,5 milionů tun sojových bobů, šrotů a oleje, což
odpovídá 12 % světové produkce sóji. Z toho pouze 4,5 milionů
tun (13 %) nepocházelo z odlesněných oblastí. Vyplývá to z
monitorovací
zprávy
publikované v roce 2019. Převážná většina importované sóji
jsou šroty (30,9 milionů tun) používané v krmivech pro
hospodářská zvířata. Konzumací masa, mléčných výrobků a
vajec je tímto běžný spotřebitel v Evropské unii, i když
nevědomky, napojen na dodavatelský řetězec, který má počátek
v odlesněných oblastech. Sója takto vypěstovaná vyžadovala
navíc mnohem větší plochu než veškerý palmový olej
spotřebovaný v Evropě, nemluvě o tom, že poměr certifikovaného
a necertifikovaného palmového oleje (86:14) je zcela opačný než
v případě sóji nepocházející z odlesněných oblastí (13:87).
Toto
srovnání poukazuje na nesmysl bojkotů zaměřených proti
palmovému oleji. Důležité je věnovat náležitou pozornost všem
plodinám, které pocházejí z kritických oblastí, aby se
zabránilo dalšímu odlesňování.
Nejnovější komentáře